585 751 808 / 602 705 159 info@klinikatosa.cz

Veterinární klinika

Hledáte vhodnou veterinární péči v Olomouci a okolí? Pak nám neváhejte zavolat, napsat e-mail nebo můžete přijít osobně.

Sjednat schůzku

Posudek - čipování zvířat, zpracoval: Prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc



 

 

Komora veterinárních lékařů České republiky
MVDr. Jan Bernardy, Ph.D., prezident
Palackého 1/3, 612 42 Brno

V Brně dne 1. srpna 2013

Vážený pane prezidente,

v souladu s Vaším požadavkem zasílám stanovisko ohledně čipování zvířat zájmových chovů. Prošel jsem reprezentativní databáze a musím s lítostí konstatovat, že vědecky podložených a odborně oponovaných údajů je minimum. Naproti tomu se lze na internetu setkat se stovkami názorů laické veřejnosti i odborníků, které k problematice čipování zaujímají svoje stanoviska. Vycházejí přitom z osobní zkušenosti, a to jak negativní, tak i pozitivní. Příspěvky na diskusních fórech se nejčastěji zabývají obavami o narušování osobní svobody zvířat a potažmo i jejich majitelů, administrativní a finanční zátěží s tím spojené, zdravotními riziky a tím, zda má být čipování povinné či dobrovolné.

Předtím, než se pokusím odpovědět na položené otázky, dovolím si prezentovat několik úvah na dané téma, které by se daly shrnout do následujících bodů:

  1. Podobně jako snad již nikdo nepochybuje o nezbytnosti evidence osob, nemovitostí, motorových vozidel apod., snaží se celý rozvinutý svět najít optimální formu identifikace zvířat, a to zejména zvířat zájmových chovů, která dlouhodobě žijí po boku svého pána. Děje se tak nejen proto, aby úřady měly kontrolu nad výběrem poplatků a bylo možné identifikovat zvíře zatoulané, ale hlavně kvůli tomu, aby dříve nebo později mělo každé zvíře svého majitele, a to včetně práv a zodpovědnosti z toho plynoucích. Ne všichni si uvědomují, jak významně by solidní identifikace psů posílila pozici majitelů zvířat např. při jednání s myslivci. Na rozdíl od České republiky jsou země, kde zastřelit zatoulaného psa není možné. Bezchybná identifikace zvířat by navíc významně urychlila jednání s pojišťovnami, umožnila přístup ke zdravotní dokumentaci zvířat a ve svém důsledku tak mohla zachránit mnoho zvířecích životů.

  2. Žádná z identifikačních metod není ideální, nicméně ve srovnání s dostupnými možnostmi vychází čipování jako nejvíce specifické, nejhůře zneužitelné a nepříliš invazivní. Jako klinik jsem desítky let tetoval psy (hlavně štěňata) do ušních boltců i do slabin a o invazivnosti a bolestivosti tohoto zákroku pro zvířata není pochyb. Nošení oblíbených ‚známek' na obojku psy určitě nebolí, ale obojek lze snadno ztratit nebo dát jinému zvířeti. Obcházení povinnosti identifikace tím, že čip umístím na obojek, považuji za typicky české řešení švejkovského stylu. Za nežádoucí a zbytečnou považuji kombinaci identifikačních metod (více čipů u jednoho zvířete, kombinace čipu a tetování apod.), nicméně vždy se vyplatí, když je u čipovaného zvířete na obojku telefonní číslo na majitele, příp. další údaje. Já to tak alespoň u svých psů dělám a nejméně v jednom případě se to vyplatilo.

  3. Zdravotní rizika shrnuji v odpovědi na položené dotazy, nicméně je třeba zdůraznit, že absolutně bez rizika není žádný zákrok, při kterém je narušena celistvost kůže nebo se provádí injekční aplikace a není rozhodující, zda jde o aplikaci čipu, perforaci kůže tetováním nebo řez skalpelem.

Nyní k Vašim dotazům:

  1. Může injekční implantace RFID čipu určeného pro zvířata způsobit vážnější zdravotní poškození (lokální nebo celkové), u kterého druhu (pouze u druhů pes a kočka, příp. fretka) a s jakou četností je uváděno v odborné literatuře.

    Pokud je čip aplikován v souladu se správnou veterinární praxí, tj. provádí se kvalifikovaným odborníkem čipem, který je určen pro zvířata, jsou dodrženy zásady asepse, kůže není vícenásobně perforována, je dodrženo místo aplikace, nejsou významně poškozeny okolní tkáně a čipované zvíře je zdravé, vážnější zdravotní poškození nehrozí.

    Poněvadž je do organismu aplikována cizorodá látka (čip, zbytky dezinfekce apod.), může se u psů a koček s pravděpodobností cca 1 : 10 tisícům vyskytnout celková reakce organismu (obvykle jde o alergického pacienta a hypersenzitivitu I. typu). V místě vpichu může u psů i koček dojít, stejně jako po jakékoliv jiné injekční aplikaci (např. očkovací látky), k mírnému zduření, které má u psů prakticky ve všech případech přechodný charakter. Kočky na porušení integrace kůže reagují jinak a s pravděpodobností 1 : 500 - 1000 se může vyvinout proces závažnější, tj. může dojít až k transformaci buněk v nádorovou tkáň. Tyto poznatky se k aplikaci čipu kočkám vztahují zcela výjimečně, nicméně literárně jsou v zahraničí i u nás prokázány případy postinjekčních sarkomů po aplikaci některých adjuvantních očkovacích látek (inaktivovaných vakcín). Riziko komplikací v místě vpichu se dá omezit tím, že se čip nebude aplikovat do stejných míst, která se používají k vakcinaci koček i psů.

    Co se týče fretek, případně dalších živočišných druhů, nemám relevantní údaje a bude zapotřebí tuto záležitost konzultovat s příslušnými specialisty.

    Druhým problémem může být nežádoucí pohyb čipu v podkoží, což v citlivém organismu může pochopitelně vyvolat reakci na ‚cizí těleso' s lokální zánětlivou reakcí. Této komplikaci se dá předejít pečlivým výběrem čipů dostatečné kvality, které jsou opatřeny stabilizační pojistkou.

  2. Zda jste se setkal se zdravotním problémem u psa nebo kočky způsobeným aplikací mikročipu nebo zda je vám známo, že existují záznamy o vážnějším poškození psů čipy v ČR v posledních 5 letech.

    Vlastní zkušenosti se zdravotním poškozením psa nebo kočky v důsledku aplikace mikročipu nemám. Občas jsem se setkal s nářkem veterinárního lékaře/lékařky, že došlo k problematické aplikaci s ohledem na nedostatečnou fixaci zvířete a v jednotlivých případech bylo zapotřebí použít druhý čip, protože první mikročip nebyl díky ‚propíchnutí' kožní řasy zvířeti vůbec aplikován. Zkušenost s čipováním zvířat zájmových chovů v České republice, ale i jinde ve světě, je relativně krátkodobá a získat literárně ověřené údaje není snadné.

Závěr

Zhodnocením dostupných údajů a zkušeností s nezaměnitelným označováním psů, příp. i koček konstatuji, že zdravotní rizika této procedury nejsou vyšší než při běžných preventivních veterinárních zákrocích za předpokladu, že budou dodržena následující pravidla:

  1. Čipování bude lege artis provádět registrovaný veterinární lékař s ohledem na stáří a zdravotní stav zvířete.

  2. Budou použity kvalitní mikročipy zabezpečené proti nežádoucímu pohybu v podkoží.

  3. Místo aplikace mikročipu se nebude shodovat s jinými injekčními aplikacemi, např. vakcinací.

  4. Případné komplikace bude řešit kompetentní veterinární lékař a o nežádoucím účinku bude sepsáno hlášení zaslané Ústavu pro státní kontrolu veterinárních léčiv a biopreparátů (ÚSKVBL) v Brně.

  5. Čipována by neměla být zvířata nemocná, v geriatrickém věku a jedinci s prokázanou alergií. V tomto ohledu by mělo být rozhodující písemné stanovisko ošetřujícího veterinárního lékaře.

Zpracoval:

Prof. MVDr. Miroslav Svoboda, CSc.


Menu

Zrzka1.jpg

Platba kartou je samozřejmostí.

Nová šance pro ztracené čtyřnohé přátele.

Záchytná stanice pro dravce a volně žijící zvířata.

Jana Pospíšilová
Hněvotín 440
588 001 234
588 001 213

Broadline0001.jpg

Ordinační doba

pondělí - pátek 9,00 - 18,00

Adresa

Českobratrská 32
772 00 OLOMOUC


26. 9. Andrea

Zítra: Jonáš

Napište nám